Opět nastal čas odjet na chatu 🙂 Teda ona naše chata jezdí s námi. Hodně lidí jezdí na chaty a chalupy, my takovou máme na kolečkách. Jezdí s námi. 😉
Malá panička není doma (užívá si s babičkou a dědou v Chorvatsku), tak jsme vyrazili jen na víkendovku s páníčky. Teda až dorazili z práce domů. Panička přišla dřív, tak pobalila, to co nám v chajdě chybělo, taky nějaké hadérky a hlavně žrádýlko. To je přeci to nejdůležitější 🙂
A tak jsme odpoledne vyrazili. Jeli jsme na Děčínský Sněžník. Tady byl plán – projít si to a přespat tu.
No, po příjezdu na parkoviště bylo zjistěno – žádné spaní na parkovišti a nahoru u Sněžníku, bez povolení, zákaz vjezdu. Tak jsme se šli alespoň projít. Prohlídku Sněžníku jsme stejně nestíhali (bylo 18,45 a to začal poslední možný vstup na rozhlednu), ale nám to nevadilo. Byla to taková romantická procházka 😉 byl večer, ale bylo hodně teplo. To pití co jsme měli sebou jsme stihli vypít cestou tam, tak panička vyškemrala novou vodu v restauraci u rozhledny.
Po návratu k autu jsme hledali nějaké spaní. Nejbližší bylo hned kousek vedle, ale už bylo obsazené, tak jsme frčeli na další. To bylo u Ptačího rybníku v obci Libouchec. Místo je asi velmi oblíbené. Lidé se sem chodí koupat a pak jsme tu nespali sami 🙂
- pšt páníček ještě spí
- ale my řádíme od brzkého rána
V sobotu ráno jsme odsud vyrazili směr Německo přes hraniční přechod v obci Petrovice. Jeli jsme na skalní most Bastei. Téčko jsme nechali hned na prvním záchytném parkovišti a ťapali na skály pešky. Abychom si protáhli trochu kostičky a vyvětrali se 😉 Skály i most jsme si prohlédli, ale na všechny vyhlídky jsme nevylezli. Sam to nemá rád. Bojí se třeba na mostech, které mají průhledné strany. A Brunovi ještě moc nejdou schody. Nahoru to jde, ale dolů se ještě bojí. A v těch skalách to není úplně ideální.
- no nevypadám spokojeně?
- před námi pevnost Königstein a v pozadí je taková „placka“ s rozhlednou uprostřed. To je Děčínský Sněžník
Taky jsme se občerstvili. Mají tam pro nás mističky s vodou. Dvě. My jsme taky dva. Ale nám stačila miska jedna. Ale zkusili jsme obě. Jestli v obou je stejně dobré pitivo 😀
Pak jsme si dali ke svačině sušenky a páníčky si dali toho bratwursta, když jsme v tom Německu 😀
Pak jsme jeli do BadSchandau, odtud vede lesní tramvaj až do Kirnitzschtal. Můžete se s ní svézt. Jedna cesta je 5 E, tam i zpět za 8E.
Zde na konečné je i 7 metrový vodopád, který jsme si prohlédli. Poté jsme ještě vlezli do potůčku Křinice schladit se.
Dál jsme pokračovali po proudu Křinice nahoru a dorazili k Neumanovi mlýnu, kde je muzeum (ale to není nic pro nás). Cestou jsme zastavili na pěkném parkplatze u obce Sebnitz. Byl čas na kávičku a sušenku. A taky trošku spánku (ráno jsme totiž strašili moc brzy).
Místo pro spaní jsme vybrali opět v Čechách u obce Jetřichovice, kde jsme měli naplánovaný výlet na neděli. Místo bylo naprosto luxusní. Dávají zde lišky dobrou noc. Někde uprostřed lesů a polí 😀 (ráno jsme zjistili, že o kousek vedle taky někdo chrněl).
- ráno se nejdraději mazlíme 🙂
- plánování dalšího tripu
- my chceme taky snídat
- hezky s příborem
Ráno jsme zaparkovali auto u místních na dvorečku za pajsku na celý den a vyrazili jsme na výlet. Nejdříve po silnici a pak po turistických trasách. Modré, červené a zelené. Šli jsme krásnou krajinou. A hlavně podél potoka. Kdyby to šlo, jdeme celou cestu v něm 😀 Bylo tam moc krásně. Taj je cesta: MAPA
- vcházíme do skal
- bylo tam fakt božsky
- i tohle jsme dali
- a pořád jsme se cachtali
- i tohle jsme zdolali
- páníček se musí držet, jinak je ve vodě 😀
- do vodu všude 😀
- tohle jsme přešli, Bruno přeplaval 😀
- v dáli jsou kačenky
Cestou domů jsme se zajeli ještě podívat na Chřibskou přehradu na vyhlídku. Přístup k přehradě není, protože je v ní pitná voda.